pátek 25. srpna 2017

Pečená dýně s medvědím česnekem

Milujeme dýni! A naštěstí se nám jich na zahrádce urodila (a ještě urodí) spousta.

Pečená dýně 
Dýně Hokaido je úžasná rostlina. Je neuvěřitelně jednoduchá na pěstování (nám roste na kompostu), téměř nic nepotřebuje, kromě dostatku prostoru. Když jsme ji pěstovali poprvé, báli jsme se, že nás z domečku vystěhuje, jak se rozrostla. 
Další výhodou domácího pěstování je cena. Sazenička stojí kolem 20 Kč a každá nám dala vloni asi 10 dýní. Nemusím být matematik, aby mi bylo jasné, že kupovat si hokaido v obchodě za 40 Kč je opravdu zbytečné.
Kromě toho je to přímo zdravá bomba. Jak píší oficiální stránky (takový hokaidový fanklub), je hokaido plná vitamínů a minerálů. Pomáhá při onemocnění slinivky, sleziny, zklidní žaludek, pomáhá porouchaným ledvinám i srdci. Energeticky není nic moc, za to je plná vlákniny a díky tomu je fajn i když se pokoušíte nějaké to kilo shodit.
O jejím využití v kuchyni básní nejedna webová stránka a já se k nim přidám s levnou, jednoduchou a rychlou záležitostí - pečená dýně s medvědím česnekem. Nebo vlastně správně je to smažená dýně... :/

Název říká prakticky všechno... ;)

Budete potřebovat:
  • dýně (hokaido nebo i jakákoli jiná)
  • ghee (tj. přepuštěné máslo, nebo jiný tuk)
  • sušený medvědí česnek
  • sůl
Dýni rozkrojte a vydlabejte semínka a zbytek dužiny i se slupkou nakrájejte na plátky ne tlustší než půl cm. 




Tyto plátky pak z obou stran opečte na pánvičce na rozpuštěném ghee. Na první opečenou stranu pak nasypte koření. My to máme nejradši se sušeným medvědím česnekem, který máme rovnou smíchaný se solí. Výborná je ale také s provensálským kořením, nebo jen čistými bylinkami a solí (tymián, rozmarýn). 



Upečenou dýni poznáte podle toho, že změní konzistenci i barvu. Za syrova je tvrdá, vidličku do ní zapíchnete jen těžko. Upečená má zhruba  konzistenci povoleného másla. A barva už pak není jasně oranžová, ale trochu ztmavne. 

Výborně chutná s čerstvým pečivem, ještě lépe s nasucho opečenými tousty, topinkami. 

Dobrou chuť :)




čtvrtek 24. srpna 2017

Domácí kečup

Rajčata, rajčata, rajčata, všude samá rajčata.

Letos se nám jich urodilo víc, než jsme čekali, takže je zpracováváme na všechny možné způsoby. Nejlepší jsou samozřejmě syrová, ale občas máme chuť i na něco jiného, takže je potřebujeme nějak uchovat. Na sušení se ta naše kvůli obsahu vody bohužel nehodí, takže máme nadělaný protlak do zásoby a náš skvělý taťka se pustil i do kečupu.
Úkol to nebyl lehký. Recept máme zaručený a léty prověřený od tchýně, nicméně postup připomíná alchymii.


Domácí kečup


Na cca 3 standardní kečupové sklenice je do začátku potřeba:

  • 1,6 kg rajčat 
  • 4 střední jablka
  • 2 velké cibule
  • 3 PL soli
  • 5 hřebíčků
  • 5 kuliček nového koření
  • 1 lžička hořčičných semínek
  • 2 lžičky sladké papriky
  • 1/2 lžičky pepři 
  • špetička chilli
Zeleninu  nakrájejte a společně se vším ostatním dejte do hrnce a 45 min nechte vařit. Rajčata pustí dost vody, takže to ani není potřeba podlívat. Občas zamíchejte, ale tahle směs nemá tendenci se připalovat. 
Po rozvaření přepasírujte přes sítko.

Do přepasírové hmoty (nevím, jak jinak to nazvat) přidejte:
  • 250 gr cukru
  • 1,25 dcl octa
  • 1 PL hořčice
  • malý rajský protlak

Chvilku to celé povařte a pak ještě přidejte:
  • 2 lžíce solamylu (bokem rozmíchané v trošce vody)

Celé to řádně zamíchejte a ještě pár minutek provařte. A je hotovo :)

Ještě horký kečup lijte do zpařených lahví. Je potřeba plnit sklenice tak, aby tam zbylo naprosté minimum vzduchu. Po naplnění sklenice jen otočte a nechte zchladnout.

Takto konzervované to vydrží... no, vlastně nevím. Při rovnání spíže jsem našla jeden zapomenutý z roku 2015, a je stále vynikající ;)