neděle 26. listopadu 2017

Ptáci na krmítku

Na balkon nám začali létat sýkorky. Skoro bych se vsadila, že jsou to ty stejné jako vloni. Naučily se, že tu mají přes zimu vždycky něco dobrého do zobáčku a jak se blíží ta letošní zima, přišly se podívat, jestli se u nás nic nezměnilo. 

Krmítko

 A nezměnilo. Krmítko je připravené už od konce října, slunečnice nasypaná a kočička zavřená doma. Proč naše krmítko připomíná Alcatraz? Příčky slouží jako bidýlka pro ptačí drobotinu a zároveň brání holubům. Těch je ve velkém městě spousta a takhle je podporovat nechceme. 


Do krmítka dáváme téměř výhradně slunečnici, i když tam patří i další nejrůznější sypaná semena - sezam, len, mák, řepka, buráky, vlašské ořechy nebo zrní. Kromě toho třeba i ovesné vločky nebo nastrouhaná zelenina či ovoce. 

V žádném případě do krmítka nepatří nic zkaženého nebo plesnivého. Obecně platí, co byste si nedali vy, nedávejte ani ptáčkům. Kromě toho ani nic slaného nebo kynutého. Ptáčkům to nedělá dobře. 
Více si můžete přečíst třeba na tady nebo tady.

Odměnou vám budou pravidelní věčně hladoví návštěvníci. K nám s na brněnském sídlišti pravidelně létají sýkorky koňadry, modřinky a letos i uhelníček, brhlíci, pěnkavy a letos i dlask. Občas se objeví i strakapoud.


Pokud se vám nechce listovat v tlustých atlasech zvířat nebo hledat na internetu, je dobrém mít někde po ruce jednoduchý výtah jen o ptácích, které v zimě na krmítku můžete potkat. Jeden takový vydal brněnský Rezekvítek a nám se moc líbí. Je jasný, přehledný, pěkně barevný, snadno dostupný na e-shopu. Jen drobná nedokonalost je u druhů, kde je výrazný pohlavní dimorfismus (sameček je jinak zbarvený než samička, např. dlask), chybí tam obrázek samičky.


Ptáci na krmítku

Skřítci podzimníčci

Miluju podzim! 

Ten slunečný i ten sychravý. Babí léto nám dává možnost ještě vytáhnou tu letní sukni, načerpat energii, dát si poslední točení zmrzku. Barevné listí opadává a úžasně šustí pod nohama. Les je barevný, zelený, žlutý, červený, hnědý, občas do modra. Sychravé dny nám poskytují alibi, můžeme se zahrabat doma, uvařit si čas nebo horké kakao a odpočinout si od shonu, číst si, poslouchat hudbu, relaxovat. My doma v teple, sychravo, mokro, studeno za oknem...

Skýtá tolik materiálu na tvoření! Podzimní přírodniny jsou totiž trvalé (pokud se s nimi správně pracuje)- kaštany, žaludy, šípky, hloh, jeřabiny, slupky kaštanů a čepičky žaludů, plody skalníku a ořešáku černého a samozřejmě listy. V přírodě je jich nepřeberné množství tvarů, veliskotí a na podzim i barev. Díky nim jsou podzimní stromy jako rozkvetlé květiny.



U nás doma se letos na podzim usídlili skřítci podzimníčci. Dočasně jsme je ubytovali v květináči s vřesem a myslím, že se jim u nás líbí. Zvědavě pozorují, co se kolem nich děje...



Monte siluety

Přikládání předmětů nebo tvarů k jejich siluetám je klasická montessori pomůcka. Nejjednodušší je obkreslit je na papír, prima u toho je, že to můžete dělat s dětmi. Problém ale je, že papír je křehký, zvlášť v rukou 18ti měsíčního kluka, svádí k dalšímu dekorování pastelkami a špatně se transportuje. Potřebovala jsem vymyslet něco, co těmto třem záludnostem odolá.

Montessori pomůcka - obrysy

Prvně jsem zvažovala zalaminování papíru s obrysy. Bylo by to odolné (první záludnost překonána), pastelkám odolné (druhá překonána), ale složit to moc dobře a bezeškodně nejde.

Takže nakonec vyhrály látkové obdélníky, se  začištěnými kraji. Obrysy jsem si předkreslila tužkou a pak zvýraznila barvou na textil (konturka Marabu, která je potřeba fixovat zažehlením přes pečící papír).



Pro přenášení a uložení jsem nakonec vybrala látkové pytlíky. Jsou lehké, skladné, pratelné (!) a vejde se do nich vše, co bylo potřeba.



A jeden vánoční dárek mám hotový :)



Pastelkovník

Už nějakou dobu je u nás v kurzy kreslení. Doma máme pastelky ve stojánku, ale potřebovala jsem vymyslet něco na cesty, co bude přehledné a z čeho se i malému synkovi budou pastelky dobře vyndávat. A kam je taky zvládne sám uklidit. 

Pastelkovník
Na pastelkovník je potřeba:
  • 2x obdélník látky 25x50 cm
  • mašle nebo provázek cca 50 cm
  • silná prádelní guma (cca 70 cm)
  • vlizelín na podžehlení


Připravte si dva obdélníky látky 25x50 cm. Jednobarevné, více barevné, s obrázky, stejné, různé... fantazii se meze nekladou. Já jsem si chtěla projasnit sychravý podzimní den, takže jsem se vrhla do víru barev. 



Pro vnitřní stranu jsem vybrala modrou bavlněnou látku, vnější stranu jsem sešila z obdélníků (pokus po patchwork). Látku je dobré podžehlit vlizelínem, aby byla pevnější. Nebo je  možné přidat mezi ně ještě silnější vrstvu, např. ze staré deky. 


Zhruba doprostřed výšky vnitřního dílu nakreslete linku, podle které se bude přišívat guma. Náš pastelkovník je na tlusté pastelky, spotřebovala jsem asi 70 cm gumy. Přišívání jsem se nejdřív pokoušela rozměřit a rozkreslit, moc se mi to pak při přišívání ale nevycházelo, takže jsem to vyměřovala zapochodu, s pastelkou při ruce jsem si každý dílek odměřila těsně před přišitím. Na jedné straně jsem nechala dílky větší, zhruba dvojnásobné, na gumu a ořezávátko.

Dalším krokem je sešití obou obdélníků lícem k sobě, je potřeba vynechat otvor na otočení. Na jedné z kratších stran jsem všila stužku na zavázání. Původně jsem zvažovala zadělávání na suchý zip, který synek v pohodě zvládá zapnout i rozepnout. Ten má ale kratší životnost, takže jsem se nakonec rozhodla pro zavazování. Po otočení jsem to po celém obvodu ještě objela rovnostehem.





Koník - nahřívací polštářek

Po výrobě třešňové marmelády mi zůstala spousta pecek a protože u nás se (téměř) nic nevyhodí, vrhla jsem se do výroby nahřívacího polštářku.

Pecičky jsem několikrát řádně propláchla a nechala důkladně proschnout. Pak jsem je ještě několikrát všechny promnula mezi prsty, aby se zbavily i těch nejmenších kousků dužiny. 

Dlouho jsem přemýšlela nad tvarem polštářku. Jeden jsem kdysi dostala, nudně čtvercový, takže jsem si vymyslela koníka.

Polštářek z třešňových pecek

Nejdřív jsem si předkreslila šablonku na tvrdý papír (šíře celého koníka je asi 25 cm) a obrys pak přenesla na látku podžehlenou ronofixem. Silueta je potřeba dvakrát, je potřeba myslet na to, ,že má být zrcadlově. 



Připravila jsem si vlnu na hřívu a ocas. Délku jsem odměřovala přímo podle šablonky tak, aby se mi to prostě líbilo. 

Dvakrát silueta z látky a vlna na hřívu a ocas
Jednotlivé kousky hřívy jsem si na koncích svázala, aby se mi s nimi lépe pracovalo při všívání mezi látku.





Oba vystřižené díly je potřeba sešít lícem k sobě, na správných místech vších vlnu pro ocas a ohon a nechat místo pro otočení. Já jsem otáčela skrz přední nohy. Tímto místem se pak dovnitř nasypou pečicky a místo se zašije. 
Zvažovala jsem, jestli celého koníka ještě prošít po obvodu z lícu, nakonec jsem ale jen hustým entlem prošila oboje nohy (jako by měl kopýtka). Ještě mu chybí přišít knoflík na místo oka, ale to si musím ještě rozmyslet, jestli se mi to líbí, nebo ne.




Kromě toho, že je prima na žmoulání, přesýpání, dlachnění jako antistresový polštářek, můžete ho na 2 minuty vložit do mikrovlny. Pecky se nahřejí a celý polštářek je pak příjemně teplý. Můžete ho přikládat dětem na bříško bolavé od prdíků nebo pomůže rozehřát zmrzlé ruce po stavění sněhuláka.